Letohrádek Belveder

Belveder byl postaven v letech 1804-1806 z popudu vládnoucího knížete Aloise I. z Liechtensteinu (1759-1805). Jeho architektem byl Josef Hardmuth  (1758-1816). Letohrádek měl kromě okrašlovací a reprezentační i praktickou funkci – byl centrem bažantnice.  Pozemek na Liščím vrchu potřebný k jeho výstavbě zakoupila knížecí kancelář už v roce 1802. Je pravděpodobné, že stavbu vedl zednický mistr a architekt Josef Poppelack, který vystavěl už lednický minaret v roce 1800 a v pozdějších letech se podílel na realizaci prakticky všech voluptuárních budov v Lednicko-valtickém areálu. V roce 1806 vyzdobil hlavní oktagonální sál Belvederu vídeňský malíř Johann Joseph Langenhöffel iluzívní výmalbou, tvořenou pilastry a dekoracemi v tehdy velmi oblíbeném „pompejském stylu“. Za vlády knížete Jana I. z Liechtensteinu (1760-1836) byl letohrádek upraven a obnovou a úpravami prošel i po požáru v roce 1894, po kterém sem byly umístěny vzácné hedvábné čínské tapety. Ty kníže Alois I. získal z majetku popravené francouzské královny Marie Antoinetty.

Prozatím je Belveder nepřístupný a turisté mohou shlédnout pouze jeho exteriér po krátké procházce lesoparkem, který ho obklopuje a odděluje od silnice spojující Lednici a Valtice.